V sobotu 20. dubna 2024 v 10.00 hod. jsme se sešli s několika občany Boleradic, na horizontu u Broskviova kříže, abychom oficiálně otevřeli naši novou cestu. Nebylo příliš dobré počasí, ale to, co jsme chtěli, jsme splnili. Nyní je vše hotovo a dokončeno. Začíná období péče o cestu i stromy.

Program sestával ze dvou bodů: odhalení nového směrovníku a přípitek na zdraví všem, kteří se na realizaci nové cestě podíleli

Kterak císařská studánka ke svému jménu přišla

Studánka za mlýnem byla nejznámější a nejoblíbenější studánkou v celém katastru obce Boleradice. Nacházela se na místě, kde se stýkaly dvě hlavní cesty tzv „dálkových směrů“. První trasa mířila od Brumovic přes Morkůvky do Hustopečí a druhá směřovala od Brna a Těšan do Boleradic, zde se křižovala s první cestou, a dále pak vedla lesem do Kobylí a směrem k Břeclavi. Že bylo místo významné a osídlení i v dávné minulosti dokazuje i fakt, že u studánky bylo v listopadu 1972 nalezeno několik desítek (60 až 80) hrobů s keramikou, nástroji a různé lidské i zvířecí kosti. Podle radiokarbonové metody se jedná o keramiku starou asi 3 000 let! Mimochodem, v onom roce se nepovedlo prozkoumat všechny hroby a nejspíše jich je ještě několik zahrnuto velkou vrstvou hlíny.

U studánky od nepaměti stával také dřevěný kříž a pocestný se zde mohl občerstvit jak duchovně, tak především lahodnou vodou ze studánky. Studánka ovšem nejvíc sloužila pracovníkům na polích a především v parných žňových vedrech poskytovala vzpruhu znaveným žencům. Její okolí taky mělo brodítko pro napájení hospodářských zvířat a máčení žňových povřísel ze slámy (povříslo je druh provazu, sloužící původně především ke svazování snopů). Rovněž polní zvěři a ptákům sloužilo k napájení.

Sláva a funkce studánky zanikla v šedesátých letech minulého století nešetrnou úpravou vozovky a jejím zasypáním. Dnes již po ní není téměř ani stopy.

A proč se studánce říká císařská? Podle pověsti stávala na rozcestí také hospoda v níž v době Napoleonských válek odpočívala vojska a sám císař Napoleon k této studánce chodíval pro vodu. Proto prý se ji říká císařská….. Tohle je nicméně poněkud romantizující představa. Bohužel dosud nemáme žádný přímý důkaz dokládající přítomnost francouzských vojsk nebo přímo císaře Napoleona v Boleradicích.

Obdobné legendy o císaři Napoleonovi existují v mnoha dalších obcích. Napoleon před bitvou u Slavkova přespával snad na 200 místech. Tyto legendy mají svůj původ ve skutečných událostech let 1805 či 1809, kdy do mnoha měst a obcí přijeli vysocí francouzští důstojníci ve zdobených kabátech obklopeni stráží a štábem, které místní lidé, samozřejmě neznalí uniformy slavného Korsičana natož jeho obličeje, pokládali za Francouzského císaře. Jen málokdo věděl, že modrý, zlatem vyšívaný kabát, nosil každý důstojník od brigádního generála výše, zatímco císař chodil v obyčejném zeleném fraku gardového jízdního myslivce, doplněném v zimě o šedivý redingot (kabát).

Zatím jediný písemný důkaz spojující francouzská vojska a Boleradice najdeme v knize Bitva tří císařů od Emila Kalába z roku 1928. Zde je napsáno: „Davout odeslal Bourcierovu dragounskou divisi na Polehradice.“ To se stalo 3. prosince, tedy až den po bitvě u Slavkova v rámci pronásledování stahujících se vojsk. Zmíněný Davout byl velitel maršálek III. Armádního sboru a Bourcier byl generál dragounské divize s cca 2500 jezdci.

Francouzská vojska na Moravě pobývala ovšem mnohem déle a opakovaně, kromě roku 1805 i v roce 1809. Místní museli vojáky samozřejmě zásobovat potravinami a pící a ve farních kronikách z okolních obcí najdeme i zajímavé historky, například v Němčicích bylo ubytováno na 10 000 francouzských vojáků, kteří „všechno vypili a snědli, vyrabovali, a odvedli koně, vozy a hovězí dobytek a odtáhli ke Slavkovu“. V obci pak zůstal jen malá posádka Francouzů, kteří hlídali 4 plné vozy pokladu.

Třeba se někdy podaří najít i naše boleradské ztracené farní kroniky a objasnit tuto historickou událost a legendu.

Zdroje:

  • Zápisky p. Otýpky a p. Horáka
  • Informace od Mgr. Soni Nezhodové z Hustopečí
  • Kniha Slunce nad Slavkovem od D. Uhlíře
  • Kniha Bitva tří císařů od Emila Kalába
Směrovník vyrobil Tomáš Havránek s podporou a pomocí své rodiny
Co se zde dělo a jak zde fučelo uvidíte a uslyšíte v krátkém videu
Také jsme poděkovali všem našim sponzorům a partnerům
Naši podporovatelé a dárci

Pro úplnost informací souvisejících s touto aktualitou, uvádíme ještě letáček, který jsme v souvislosti s otevíráním našich dvou cest distribuovali v Boleradicích a Divákách.

Doporučené články