Pravěký rondel (1)

Pravěký rondel

Obrázek 1: Ilustrace rondelu ve Vorličkách

V trati Vorličky před 6 až 7 tisíci lety stával tzv. rondeloid či rondel. Příznaky této pravěké monumentální stavby kruhového půdorysu jsou dodnes viditelné z leteckých pohledů. Právě díky letecké archeologii a s rozvojem letecké a geofyzikální prospekce se dnes daří nacházet další areály. V celé Evropě je známo pouze kolem 150 rondelů a v našem okrese je to zcela výjimečný, ne-li jediný objekt svého druhu. Další rondely byly objeveny převážně na Slovensku, v Rakousku, Německu či Maďarsku.

Co je to rondel?

Rondely jsou kruhové areály o průměru 30 až 210 metrů, obehnány jedním až třemi příkopy a jednou či více kůlovými palisádami, které tvořily neproniknutelnou zeď. Odhad původní výšky palisád vychází z hloubky žlábků, v nichž byla ukotvena (většinou se uvažuje výška nad 1,5 m). Kmeny byly podle nalezených stop kladeny hustě vedle sebe a množství pokácených stromů muselo poznamenat ráz okolní krajiny. Tyto stavby měly většinou čtyři zeměpisně orientované vstupy, tedy každý na jednu světovou stranu. Vnitřek býval většinou prázdný. Jako nástroje pro stavbu nejspíše sloužily různé parohové kopáče a dřevěné rýče. Podle badatelů by stavbu rondelu stihlo kolem 100–200 lidí asi za 2 roky!

Čas rondelů

Rondely jsou nejčastěji datované do doby neolitu, tedy mladší doby kamenné, do období kultury s moravskou malovanou keramikou, ale jsou známy i z doby bronzové či halštatské. V tomto období tehdejší převážně zemědělská společnost prošla určitým vývojem – měnily se tvary obydlí i jejich konstrukce, tvary a výzdoba keramických nádob či spektrum surovin pro kamenné nástroje a šperky. Zdroje surovin mohly být velmi daleko a spolu s nálezy importované keramiky poukazují na vzdálené kontakty tehdejších komunit. Díky existenci rondelů musíme v období mladého neolitu počítat se základními matematickými a astronomickými znalostmi a s rozsáhlými komunikačními možnostmi.

Obrázek 2: Půdorysný plán rondelu se dvěma příkopy a čtyřmi vstupy v Bučanech na Slovensku. Podle J. Petrasche, 1990.
Obrázek 3: Rozšíření nalezišť s mladoneolitickými rondely v České republice a nejbližším okolí.
Kresba © Jaroslav Řídký, ARÚ AV ČR.

K čemu sloužily?

Pravěcí lidé tyto stavby vytvářeli na vyšších místech s vhodnými podmínkami k obživě a přežití, kde byla příhodná půda, voda, teplo a dobrý rozhled. Funkce rondelů není dodnes příliš jasná a nálezy artefaktů v příkopech vypovídají o účelu objektu většinou jen málo. Někdo, kdo konstrukci rondelu znal, však musel naplánovat a řídit stavbu rondelu, protože má základní rysy unifikované. Vědci se domnívají, že místa sloužila k provozování různých rituálů a her, pro společenské akce, setkání a obchod, či měla nábožensko-rituální nebo vojenskou funkci. Nejrozšířenější názor je, že rondely měly více funkcí, například se jednalo původně o rituální stavby, které plnily funkci shromaždiště a v nutných případech se v nich lidé mohli bránit před nepřáteli. Některé stavby mohly mít také funkci kalendáře, kdy vstupy byly zarovnané s místy východu a západu slunce při slunovratu.

Letecké mapování

V povodí Harasky v roce 2008 byl proveden letecký průzkum, díky kterému byl v prostoru obilovin v trati Vorličky pozorován kruhový útvar vymezený dvojici příkopů. Tmavší barvou se v porostu projevují příznaky v místech příkopů, tedy tam, kde při jejich hloubení došlo k narušení podloží a vytvořily se, ve srovnání s okolním terénem, lepší podmínky k růstu rostlin.

Výzkum ve Vorličkách

Během výzkumu, který provedli archeologové z katedry antropologie Masarykovy univerzity v Brně v roce 2009 pod vedením profesora Josefa Ungera, zde byly odhaleny dva příkopy hluboké asi 2,5 metru, které byly naplněny odlišnou zeminou oproti okolnímu podloží. Z výzkumu plyne, že vnější průměr rondeloidu byl minimálně 76,5 metru, přičemž minimální vnitřní průměr byl 45 metrů. Nebyl ovšem proveden plošný průzkum, který by byl pracný, a navíc finančně náročný. Během průzkumu byly také nalezeny zlomky keramiky z mladší doby bronzové a zvířecí kosti. Objevený rondeloid společně s dalšími sídlištními objekty v tomto místě značí mimořádně intenzivní využití plochy v období pravěku.

Zdroje